„Pes Vám ze všech zvířat na světě odpustí nejvíce chyb. I proto může vedle sebe existovat tolik protichůdných metod tréninku psů a všechny nakonec nějak vedou k cíli.“ Tahle slova mi kdysi řekla Karen Pryor, jedna z největších osobností moderního tréninku zvířat.

A já si k téhle pravdě dovolím přidat druhou, o které jsem přesvědčen: Pes je zároveň nejsložitější ze všech zvířat v otázce motivace – zatímco divoká zvířata pracují hlavně za potravu, pro psa je často na prvním místě vztah s člověkem a jeho spokojenost. I u řady problémových chování jsou psi zřjmě přesvědčeni, že si to jejich pán přeje. U psů proto nesmíme nikdy zredukovat trénink jen na pamlsky a ignorovat přitom jejich potřebu „být zadobře s páníčkem“, danou tisíci lez umělého výběru.

Prací pro kynology se zabýváme od roku 2012 v rámci seminářů i praktických lekcí. Řešili jsme nejrůznější zvláštnosti – psa, který se bál mokré trávy, agiliťácké psy shazující ostatní z parkuru, strach z jízdních kol, z rozhodčích na výstavě i z ostatních psů. Na cvičácích jsme společně nacvičovali takové zvláštnosti jako „sedni“ na rameni majitele, kotrmelec, spouštění ocasu pod linii těla na povel a i jeden z nejpodivnějších a přitom častých problémů – jak vysvětlit borderce, že teď se po ní nechce opravdu nic.  Je to bezva zábava a moc nás to baví.